Každý z nás může být autorem nějakého skvělého nápadu, z nichž řada stojí za hlubší prozkoumání. Vyřeší to však skutečný problém, který v praxi trápí víc lidí? Mohlo by se z toho vyklubat nějaké vylepšení, příležitost, nebo třeba dokonce disrupce trhu? Kdo ví, nezbývá než se do myšlenky ponořit a vše pořádně prozkoumat.

 

Firmy i jednotlivci, kteří se zabývají vymýšlením produktů či služeb, mají na celý životní cyklus vymyšlené různé postupy, metodiky a procesy. Podle toho, kam přijdete, se setkáte s pojmy jako Design Thinking, Customer Centric Design, UX, HCD…  Popravdě málokdo pořádně tuší, co to všechno znamená, ale svým způsobem to není úplně podstatné. Podstatné je držet se určitých zásad, jak být při vzniku něčeho nového efektivní. Primárně to znamená ověřovat si svoje hypotézy se skutečnými zákazníky, používat selský rozum a nevrhnout se do projektu, dokud si nejste opravdu jistí, že je postavený na dobrých základech.

Pojďme se podívat na jednu ze standardních situací, v níž se takový projekt na začátku může zaseknout, byť není v raných fázích až tak podstatná. Jde o pojmenování vytvářeného produktu či služby. Samotné jméno totiž peníze nevydělá a strávit desítky hodin jeho vymýšlením, dokud nemáte na lidech zvalidovaný prototyp a spočítaný business case, může znamenat vyhozené peníze.

 

Jeden název nestačí

Na typickém projektu se takový název objevuje hned v několika variantách. První variantou je interní název – ten je nutné mít rychle vymyšlený, protože pomáhá lépe se s výsledkem i průběžným návrhem sžít. Pokud v týmu mluvíte o „aplikaci pro objednávání náhradních dílů pro motokáry“, není to ono. Vždycky je lepší mít nějaké interní pojmenování, které je úderné a dá se snadno používat – v našem případě třeba Motoshop. Tento název pak může mít něco společného s oficiálním názvem vašeho digitálního řešení, ale třeba taky nemusí.

Jakmile máte interní název a projekt se skutečně překlopí do realizační fáze, pak už je lepší mít rozmyšlený i název pro veřejnost. Takový název se v dnešní době často vyskytuje ve dvou variantách. První je plná varianta, kterou potřebujete, abyste měli skutečně unikátní pojmenování a v případě úspěchu projektu vás nemohla žádná třetí strana (typicky někdo z Asie) žalovat za zneužití její značky. Nicméně takový název bývá často komplikovaný – například Motoshopping Digital Solution – a tak je vhodné se zamyslet i nad tím, jaký název budou asi nejčastěji používat vaši zákazníci.

Takže jsme si řekli, že můžeme mít tři názvy – interní, oficiální a reálně užívaný. A teď si můžeme naznačit pár hintů z praxe, jak se k takovým názvům dostat.

Interní název použijte takový, aby se nemusel příliš zbytečně vysvětlovat, nepoužívejte žádné zkratky. S trochou nadsázky se dá říct, že v České republice není velká společnost, kde by neměli projekt s názvem SMRT. Autoři tohoto názvu jsou opravdu borci a určitě je to zkratka nějakého totálně cool výrazu, jenže větší paskvil v názvu použít nešlo. V první řadě je název SMRT dost demotivující a takový projekt je předurčený k tomu, že umře. Zároveň takový název prostě absolutně nikomu nic neřekne. Jdete svůj nápad prezentovat do jiného týmu ve společnosti a na konci prezentace stejně nikdo neví, co ta zkratka znamená. A nejspíš se jim za chvíli začne plést s něčím úplně jiným. Takže co doporučit? Používejte pozitivní názvy, používejte takové názvy, které o produktu něco říkají. A když už náhodou musíte použít zkratku z anglických výrazů, zkuste alespoň zvolit slova, kterým rozumí i běžný Čech. :) A hlavně neztrácejte s takovým názvem zbytečně mnoho času.


 

Oficiální název

Oficiální název aplikace (služby, produktu) už je něco jiného, tomu je potřeba věnovat trochu úsilí. Techniky, jak se k takovému názvu dostat, jsou různé. Nebudeme je zkoušet vysvětlovat, spíš se jukneme na pár příkladů.


Slabiky

Je spousta názvů, které buď nic neznamenají, nebo je jejich význam natolik skrytý, že v konečném důsledku v očích běžného člověka vlastně také nic neznamenají. Například Zonky. Slovo, které jste před pár lety asi nikdy neslyšeli, a teď už většina z nás minimálně tuší, co představuje. Nicméně to slovo samotné mohlo klidně být pojmenováním nanuku nebo automobilu. Jak takové slovo vzniklo? Podobné názvy jsou většinou výsledkem seskupování pseudonáhodných slabik. Někdy se za těmi slabikami skrývá jméno majitele, oblíbené rčení, někdy jde o totální randomizaci. Takové názvy mají v dnešní době jednu obrovskou nevýhodu. Krátké a lehce zapamatovatelné kombinace slabik jsou již „rozkradené“. Já sám znám několik lidí, kteří se věnují generování chuchvalců slabik a následnému nakupování volných domén. Čím dál více firem se potom musí uchylovat ke stále delším a delším výrazům. Jako příklad můžeme uvést MUTUMUTU. Takový název je sice dlouhý, ale alespoň se ještě dobře vyslovuje a dá se zapamatovat.

Doporučení: Název, ať už jste se k němu dostali jakkoliv, by se měl vaší cílové skupině dobře vyslovovat, měl by být zapamatovatelný a lidé by neměli mít problém s jeho zapsáním. Pokud vaše apka ponese název XYXILOBUKS, tak se to lidem možná bude dobře říkat, ale o poznání hůře psát. :)

 

Významové pojmenování

Protipólem názvu, který nic neznamená, je samozřejmě název, který má k dané oblasti přímý či nepřímý vztah. Takový název má tu výhodu, že může vyvolávat určitou reakci na produkt i bez dalších informací, což je vždycky lepší. Navíc takový název přirozeně pomáhá v digitálním světě v rámci SEO. Ale právě u těchto názvů bývá často nejtěžší se na tom vítězném shodnout. V rámci brainstormingu sestavíte nějakou mapu slov, z nich vybíráte ta nejlepší, různě je modifikujete… a vedle někdo rovnou kouká, jestli takové pojmenování nemá svoji doménu, není někde zaregistrované apod. Slov se samozřejmě dá vygenerovat nekonečné množství, ale těch trochu smysluplných už je mnohem méně. A opět narazíte na to, že ty nejlepší názvy již budou obsazené. Pak musíte provádět různé modifikace a snažíte se být unikátní, což je zkrátka velmi těžké. V řadě oblastí jsou potom názvy jeden jako druhý. Třeba takové slovo „SHOP“ má miliony modifikací.

Doporučení: Pokud chcete vytvořit pojmenování s významem, určitě se zamyslete nad svojí cílovou skupinou. Budou to lidi v Praze, nebo jde o produkt pro celý svět? Nenechte se odradit tím, že není k dispozici doména nebo facebookový profil. Je řada možností, jak název url adresy nebo profilu na sociální síti určitým způsobem upravit a udělat z něj unikát.

 

Doplňkové způsoby

Popsali jsme si dva způsoby, jak vytvořit název, existuje však celá řada dalších možností. Hodně používané jsou třeba zkratky. Máte název, který tvoří tři čtyři slova, ze kterých uděláte zkratku. Opět je tady jenom ten problém, že takové kombinace prostě a jednoduše bývají už zabrané. Určitou modifikací uvedených postupů je pak také rozšíření názvu o doménu – například aplikace opravárenské firmy pro Českou republiku by mohla nést jméno OPRAVENO.CZ.

 

Buďte efektivní

Většinou se vám nakonec podaří přece jenom vytvořit nějaký název, typicky máte dvě tři varianty, mezi kterými si pak vybíráte. Pokud náhodou nemáte nekonečnou peněženku, tak je třeba být efektivní a neztrácet s finální volbou příliš mnoho času, energie a peněz. Udělejte během pár minut interní hlasování, nebo se zeptejte někoho, kdo není přímo účastníkem projektu. Určitě není třeba dělat rozsáhlé průzkumy, protože pokud má být váš produkt úspěšný, stejně budou rozhodovat úplně jiné parametry. Kupříkladu o úspěchu Apple nerozhodl jeho název, ale hlavně způsob, jakým své služby a produkty vytváří. Musíme ale zároveň uznat, že Apple má určitě z pohledu názvu jednu malou výhodu – díky písmenu A na začátku se dostává minimálně v abecedním pořadí před většinu ostatních značek.

Tipy na závěr

Ať už vyberete jakýkoliv název – jedno slovo, pět slov, zkratku či něco unikátního – ještě se zamyslete nad tím, jak se budou chovat uživatelé. Nikdo nikdy neřekne, že si chce z Google Play store stáhnout mobilní aplikaci s názvem „Smartpad Mobile Notepad“. Pravděpodobně se všichni budou soustředit jen na jedno dominantní slovo ve vašem názvu.

 

Čím větší máte ambice, tím důležitější je si vybraný název opravdu zkontrolovat. Jinak vám v budoucnu hrozí žaloba od nějaké jiné společnosti, která může chtít využít toho, že máte nápadně podobný název a že váš produkt skutečně vydělává.

 

Až příště budete vytvářet název, snažte se na něm neztratit víc času, než je nutné. Buďte odvážní, pokud děláte odvážné produkty, a buďte konzervativní, pokud děláte konzervativní produkty. Ještě vás totiž bude čekat návrh loga, brandu jako takového a řada věcí, které teprve budou stát peníze, a znovu opakuji, že samy o sobě úspěch nezaručí. 

 

Přeji hodně štěstí s výběrem a ještě podotknu, že některé výše uvedené příklady odpovídají reálným názvům a produktům, a některé jsou zcela vymyšlené, ale to neznamená, že nemohou existovat. :)