V IT světě vládne obecně nedostatek lidských zdrojů, to je věc známá. A s UXáky je to asi nejhorší. Asi se schovávají a prostě nejsou. Když už na nějakého narazíte, chce obvykle neskutečnou výplatu a jeho výkony jsou pak také neskutečné. Většinou ovšem ne zcela odpovídající té výplatě.
Pokud znáte film Jak vycvičit draka (nebo nějaký jeho spin-off), pak víte, že draků existuje celá řada. Někteří rychle létají, někteří chrlí oheň, někteří zase rádi spí. No a s UXáky je to vlastně dost podobné (pokud tápete, co je UX, tak mrkněte sem). Pojďme se dračí perspektivou podívat na to, co by takový UXák měl splňovat, pokud ho chcete do týmu. Pozor, toto je hlavní hint dnešního blogu – UXák musí být týmový hráč, nikdy nemějte UXáka jako solitéra, který vám vyřeší všechny bolístky.
Veterán, nebo zelenáč?
Mladého UXáka (dejme tomu 22 roků) naučíte snadno novým kouskům. Pravděpodobně bude nejdigitálnějším členem týmu a většinu svého života bude řídit přes mobil. Pokud si najmete UXáka středních let (třeba kolem 40), bude mít za sebou už hodně projektů a spoustu situací už zažil a řešil. Který je tedy lepší pro váš případ? Obecně bychom mohli říct, že záleží na typu vaší aplikace. Pro korporátní systém se spíš bude hodit ten starší, pro zábavnou tvorbu někde na sociálních sítích spíš ten mladší. Ale zpravidla je nejlepší mít v týmu oba (i kdyby třeba jenom na 50 % alokace každého), protože ten mladší se může krásně učit od toho zkušenějšího, ale zase může do projektu přinést neotřelé nápady.
Větroplach, nebo pecivál?
Ve zkratce UX to X představuje zkušenosti/zážitky, a proto je vždy lepší, když má váš UXák za sebou víc různých projektů. Pokud se někdo příliš dlouho zabývá jen jedním typem aplikace, zaroste mechem a bude vám k ničemu. Dokonce toto doporučení platí i z opačného úhlu pohledu, nemějte ve svém týmu stejného UXáka příliš dlouho. Maximálně po dvou letech UXáka vyměňte. Možná to bude bolet, ale pozor, zarůst mechem může i aplikace.
Všechnoznal, nebo měňavec?
Agilní a lean techniky nedoporučují stavět týmy, které se točí kolem jednoho borce. Ani UXák by neměl mít výsadní postavení. Každý z týmu může přispět do výsledného designu. Velmi nevhodnou vlastností UXáka (bohužel však až příliš častou) je abnormálně narostlé ego. UXák musí být spíš naslouchací a vyhodnocovací typ, protože nedesignuje pro sebe, ale pro své persony/uživatele. Designér, který všechno zná a ví nejlépe, je sám proti sobě. Naopak designér, který příliš nelpí na svém prvním názoru/designu a umí se rychle přizpůsobovat, je ten, který vás rychle posune dál.
Vynálezce, nebo dříč?
Většina věcí v online světě již byla vynalezena a šance, že váš tým přijde s nějakým převratným objevem, je… řekněme nepatrná. Pokud někdo dělá UX, aby neustále vymýšlel nové ovládací komponenty, tak mu rychle uspořádejte rozlučkovou dračí párty. Reálné designování je práce jako každá jiná, má svá pravidla (třeba Human Centered Design) a technická či behaviorální omezení, a proto potřebuje spíš dříče než vynálezce.
Pozn. na závěr: podobnost uvedených charakteristik a příkladů s reálnými osobami či situacemi je čistě náhodná ;-)
Hodně štěstí při výběru UXáka a pokud budete potřebovat pomoc, jsme plně k dispozici!
Sdílet článek