Moderní způsoby tvorby software mají různá jména a objevují se v nich buzzwordy jako lean, agile, MVP a podobně. Čím dražší máte konzultanty, tím lepší ty názvy jsou. Bez ohledu na to, jakým způsobem budete vyvíjet nový core systém nebo třeba jenom malou webovou stránku, všechny tyto metody se naštěstí setkají v jednom bodě. Tím je získávání feedbacku od uživatelů.
Možná se všichni neshodnou, jestli je to součástí product designu, anebo spíše user experience designu, ale na tom nezáleží. Čím dříve se začne s ověřováním použitelnosti a sbíráním reakcí uživatelů, tím lépe. Jenže některé projekty mají omezený rozpočet a jednotliví pracovníci se při sběru feedbacku dostávají do slepé uličky, jelikož zkrátka nejsou peníze. Typickou situací jsou webové stránky, kde se řada projektů pohybuje v rozpočtu do sto tisíc korun… A tady je potom každá koruna drahá.
Jak z toho ven?
Řešení existuje a nazývá se guerilla testování. Jedná se o nejjednodušší způsob testování a sbírání reakcí uživatelů. Jednoduchost zde musíme hledat primárně v těchto oblastech:
- rychlá příprava,
- minimální náklady na nábor respondentů,
- rychlé získání výsledků,
- okamžité vyhodnocení.
O guerilla testování najdete na webu spoustu článků. Budou vám doporučovat, jak se připravit, kolik mít otázek a jakým způsobem si testování zaznamenávat. To všechno je bezpochyby dobré vědět, stejně jako to, že i v guerilla testování stále platí pravidlo minimálně 5–6 respondentů, kteří vám při standardních pravděpodobnostech odhalí více než 80 % potenciálních problémů. Jenže fakticky mají všechny tyto články dva nedostatky:
- Guerilla testování se jmenuje guerilla testování, protože to je opravdu partyzánská věc, bojujete s prostředky, které jsou zrovna k dispozici, a hrajete o čas. Pokud máte návrhy vytištěné a máte tužku a papír, klidně začněte. Hned teď.
- Guerillové testování alias přepadávání nicnetušících uživatelů může být pro řadu designerů (lidí, co ten test provádí) nečekaně psychicky náročné, a proto existují tipy a triky, jak si to zjednodušit. Přiblížíme si je na třech typických situacích.
Modelová situace číslo 1
testování ve vedlejší kanceláři
Jako respondent v guerilla testování může sloužit každý, kdo není součástí řešitelského týmu. Takže nejjednodušší je zajít za kolegyní či kolegou do vedlejší kanceláře. Ukázat jim aktuální návrhy a zeptat se na to, co potřebujete vědět. Výhoda je, že takový kolega vám často dá víc času a můžete některé věci probrat do detailu.
Nevýhodou naopak je, že může dojít ke zkreslení na základě vašich vzájemných vztahů. Ono se může stát, že vás kolega nebude chtít příliš kritizovat, když se vás zrovna chystal požádat o půjčení chalupy na víkend. Druhým vážnějším nedostatkem tohoto způsobu je, že respondenti mohou být na hony vzdáleni skutečné personě, pro kterou designujete.
Každopádně testování ve vedlejší kanceláři je pro moderátora testu to asi nejméně stresující a zvládne ho úplně každý.
Modelová situace číslo 2
testování ve firemním bufetu
Větší firmy mají zpravidla několik míst, kde se lidé různě setkávají. Dříve to byl vchod do budovy, kde se potkávaly skupinky kuřáků, dnes to mohou být třeba firemní kantýny nebo kavárna. Tam se během krátké doby vystřídá hodně lidí, takže se na rozdíl od první modelové situace můžete své personě trochu víc přiblížit. Lidé na těchto místech mají většinou pár minut volna. Když budete mít notebook a podaří se vám někde najít vhodné místo, klidně můžete testovat i s počítačem. Dávejte si však pozor, abyste netestovali několik lidí najednou, protože pak je náročnější zapisovat si poznámky a ve většině skupinek je nějaký vůdčí kritik, který nemusí být tou správnou cílovou skupinou. Zejména firemní analytici vykazují atypické chování ve srovnání s běžnými uživateli. 😊
Testování v bufetu je nicméně takovou kompromisní variantou, pokud se vám nechce na ulici, ale potřebujete lepší výběr respondentů a lidi, kteří vás moc neznají a ideálně nikdy neslyšeli o vašem projektu.
Modelová situace číslo 3
testování na ulici
Guerilla testování je už z definice akce určená do „terénu“. Pokud děláte web pro cestovní kancelář specializující se na důchodce, pravděpodobně takového respondenta ve firmě nenajdete, zatímco na ulici na něj natrefíte celkem snadno.
Výhoda tohoto způsobu je tedy zřejmá – široké spektrum potenciálních uživatelů. Každopádně na ulici musíte šetřit časem, takže testovací ukázka musí být na papíře nebo třeba v telefonu. Máte typicky jednotky minut, a tedy jednotky otázek. A také musíte být připraveni na to, že vás někteří lidé odmítnou a někdo vás možná pošle i na nějaké místo, kam slunce nesvítí. Pokud jsou vaší cílovkou řemeslníci, neuškodí třeba pivo za odměnu; pokud budete hledat převážně mužské respondenty, určitě použijte moderátorku.
Ministudie z praxe
investujmoderne.cz
Guerilla testování jsme použili například při tvorbě našeho fintechového webu investujmoderne.cz, který slouží pro vyhledávání investičních příležitostí.
Testování proběhlo dvoukolově, kdy v prvním kole jsme od dvou respondentů (z jiné kanceláře) zjišťovali srozumitelnost webu jako takového – primárně zda rozumí jednotlivým textům. Testování trvalo jednotky minut a výsledkem bylo, že jsme texty výrazně zkracovali.
Ve druhém kole jsme pak pro čtyři respondenty (z jiné, „vzdálenější“ kanceláře) měli připravené malé interview (asi 6–7 otázek) a pak 3 úkoly, u kterých jsme zjišťovali, jakým způsobem by řešili konkrétní situace a jaký mají feeling z webu. Testy trvaly mezi 8 až 12 minutami. Výsledkem bylo, že jsme ještě víc zkrátili textace na webu. Upravili jsme několik otázek v hlavním wizardu, protože pro respondenty nebyly zcela jednoznačné. A také jsme přidali jednu zcela novou sekci, kterou na webu hledali marně, protože neexistovala. Dále jsme si do backlogu zařadili několik dalších nápadů, jak web do budoucna vylepšit.
A co říct ke guerilla testování na závěr? Je to ideální (levná a rychlá) aktivita pro malé projekty. Nedokáže vyřešit všechny situace a detaily, ale pro high-level ověření vašeho řešení je to skvělá cesta, kterou se nesmíte bát použít. :-)
Sdílet článek