Zelená je tráva, fotbal, to je hra… Tak právě na tento popěvek můžeme hezky navázat dnešní blog. Sledovali jste někdy v poslední době v televizi fotbalové utkání? Všimli jste si, jak se dnes extrémně řeší statistiky jednotlivých hráčů – kdo kolik naběhal nebo kolik udělal dobrých a kolik špatných přihrávek? Zatímco před takovými pěti lety se nic podobného neřešilo, dnes je to skoro důležitější než samotný výsledek zápasu.
A banky (ty tradiční i ty digitální) dnes stojí před podobnou situací. V jejich databázích jsou jedny z nejkvalitnějších lidských příběhů vůbec. Jsou to příběhy, které lze číst v transakční historii jejich protagonistů. Dokonce se často setkáme s tvrzením, že data jsou novodobé zlato. A teď se řeší, jestli tyto příběhy přetavit do nového způsobu komunikace. Říká se mu uhlíková stopa.
Je u nás sice pár lidí, kteří tvrdí, že nic jako globální oteplování neexistuje. Jsou to však lidé, kteří si nejspíše nevšimli, že tropických dnů je v ČR víc než dřív, že občas v zimě není sníh a že zemědělci postupně řeší přechod na nové plodiny, dříve typické pro jihoevropské regiony.
Co je uhlíková stopa?
Uhlíková stopa se dá spočítat pro firmu, pro výrobek a pro člověka. Je vyjádřena číselnou hodnotou, která představuje množství skleníkových plynů produkovaných v souvislosti s danou firmou/výrobkem/člověkem. Toto množství skleníkových plynů se přepočítává na CO², přičemž pak mluvíme o takzvaném CO² ekvivalentu, zkráceně CO²e. Podle toho, co zrovna řešíme, se někdy udává v gramech (třeba uhlíková stopa tohoto článku), někdy v kilech (uhlíková stopa oběda) a někdy v tunách. Celé to zní trochu vědecky. Pojďme si to vysvětlit na konkrétní situaci.
Příklad ze života
V obchodním domě uděláte nákup za 1800 korun. Banka použije nějaký algoritmus a řekne vám, že to odpovídá 60 kilogramům CO².
Jenže co já s tím, řeknete si. Inu, 60 kilo CO² samo o sobě nic neznamená. Ale banka vám spočítá celý měsíc a mezi vašimi transakcemi může najít nějakou, která by se dala celkem snadno ušetřit. Můžete jít nakupovat k prodejci, který má nižší uhlíkovou stopu, protože víc investuje do udržitelných technologií. I když každý z nás ušetří jen pár kilo CO² ročně, tak dohromady za celou republiku jde o ohromné množství tun.
Dopady
Dnes je na cigaretách varování, že škodí zdraví. Nelze vyloučit, že za několik let bude u každé transakce v bankovnictví upozornění, kolik nákup vygeneroval CO². Sranda? Ano i ne. Existuje šance, že se oteplování Země zvrtne a že pak budeme mít v Čechách (i na Moravě a ve Slezsku) Tunisko (Alžír a Egypt) a budeme draze kupovat jídlo ze Švédska. A tam se potom každé kilo CO² bude počítat.
Uhlíková stopa v bankovnictví a s ní spojený ekosystém – třeba porovnání vaší stopy s ostatními lidmi, doporučení, jak žít šetrněji k životnímu prostředí, možnost poslat příspěvek na ekologicky prospěšný projekt – představují z globálního hlediska zcela zásadní proměnné, byť na úrovni jedince mohou působit podružně.
Co s tím?
Ve světě v poslední době vzniklo několik platforem na počítání uhlíkové stopy. Trigama se v tomto směru spojila s německou společností Ecolytiq. Ta výpočty provádí zcela otevřeným způsobem (žádný black box, ale kalkulace, které jsou založené na statistických datech a dají se ověřit) a nabízí hned několik samostatných aplikací, kde se dá uhlíková stopa vysvětlit a zobrazit. Nebo také umí CO² stopu vypočítat a poskytnout ji internetovému bankovnictví. A odtud je to již jen krok k tomu, abychom se na základě správně vyhodnocených dat mohli začít společně chovat šetrněji a zmírnili tak negativní dopady našich činů na životní prostředí.
Možná si říkáte, že by banka neměla lidem mluvit do jejich utrácení. Ale banky to dělají už dnes formou benefitních programů, různých partnerství a slev, tak proč by to tentokrát nemohly dělat s úmyslem, jehož realizace pomůže nám všem.
Sdílet článek